Založení školy, školní budova

Vyučování na zdejší škole bylo zahájeno 20. září 1897 kdy byly slavnostně otevřeny první dvě třídy tzv. c. k. reálky na Žižkově. Žižkov byl od r. 1881 samostatným městem, které v té době rostlo nejrychleji ze všech měst v Čechách. Žižkov byl navíc městem ryze českým. Obecní zastupitelstvo města Žižkova podalo již r. 1892 žádost o zřízení nižšího reálného gymnázia, ale teprve po čtyřech letech bylo jednání o zřízení střední školy korunováno úspěchem a výnosem vídeňské vlády z 24. října 1896 povoleno založení střední školy-reálky.

Vyučování v prvních dvou třídách začalo r. 1897 v budově žižkovské radnice na Havlíčkově nám., protože nynější budova na Sladkovského nám. byla otevřena až 17. září 1899. Se stavbou zdejší školní budovy se začalo na jaře 1898 na území bývalého dvorce Reismanky pod vedením architekta Motejla a prakticky za jediný rok byla stavba hotova nákladem 250 000 zlatých. Budova sama byla postavena v novorenesančním slohu tak, že z centrální části vybíhají dvě stejně dlouhá křídla.

Vnější rámec budovy byl v minulosti ještě podtržen zřízením parčíku před budovou. Tento parčík byl péčí Obvodního úřadu Prahy 3 před několika roky obnoven, čímž se bezprostřední okolí školy výrazně zlepšilo.

Původně byly ve třídách pouze prkenné podlahy, ve třídách se topilo v kamnech uhlím, chodby nebyly vytápěny, ve třídách nebyl vodovod. Teprve po 2. světové válce byla budova postupně restaurována a modernizována. Ve škol. roce 1959/60 byly do všech místností položeny parketové podlahy, v téže době byl do všech tříd zaveden vodovod.

V posledních letech pak probíhala za plného provozu další modernizace a údržba školy. V r. 1991/92 byla provedena přestavba školní jídelny, byly zřízeny učebny výpočetní techniky, učebna hudební výchovy, nově vybavena laboratoř chemie, modernizován školní rozhlas. Ve škol. roce 1992/93 se uskutečnila celková rekonstrukce vodovodních rozvodů a sociálního zařízení. Jedna z největších úprav proběhla ve škol. roce 1994/95, kdy došlo k přestavbě kotelny z pevného paliva na zemní plyn. Touto úpravou bylo zajištěno pravidelné a přiměřené vytápění celé školy.

Od r. 2005 probíhaly další rekonstrukce -střecha, půdní prostory, vnější fasáda, schodiště, osvětlení, elektroinstalace, aula, dvůr, hřiště... Ve škole se tak propojuje dlouholetá tradice s moderními trendy současnosti.

V r. 1996 byla na budově školy umístěna pamětní deska A. B. Svojsíkovi, zakladateli skautingu u nás. A. B. Svojsík působil na zdejší reálce v l. 1901-14 a založil zde v r. 1911 první oddíl skautů, junáků v našich zemích.

V roce 2006 byla na naší škole umístěna pamětní deska Karla Sladkovského, po němž je pojmenováno i náměstí, na kterém škola stojí. Jestliže se vnější podoba školní budovy od r. 1899 výrazně nezměnila, pak interiéry se změnily takřka k nepoznání.

Krátké video o historii naší školy můžete shlédnout zde:

Organizační vývoj

V prvním škol. roce 1897/98, kdy se vyučovalo pouze v 1. ročníku ve dvou paralelkách /1.A a 1.B/, měla škola 68 žáků a učitelský sbor čítal tři členy: ředitele Frant. Šubrta, výpomocného učitele náboženství Ferd. Havlíka a prvního řádného profesora dr. Jindřicha Barvíře. Učilo se ve 2. poschodí radnice v provizorně upravených třídách, vybavených opotřebovaným nábytkem zakoupeným v c.k. akademickém gymnáziu v Žitné ulici.

Každým rokem se ústav postupně zvětšoval až do r. 1903/4, kdy byl kompletní, tj. měl sedm ročníků se dvěma paralelkami, tedy celkem 14 tříd s více než 580 žáky. V tomto škol. roce opustili tehdejší reálku první absolventi (celkem 35). Také profesorský sbor se rozrůstal a čítal přes 30 členů.

Po 1. světové válce byla budova krátkou dobu obsazena vojskem, takže se vyučovalo v budově gymnázia v Kubelíkově ulici, po vyklizení budovy se opět práce školy konsolidovala. Počet žáků v l. 1918-38 kolísal, nejvyšší byl ve škol. roce 1923/24 - celkem 674 žáků, nejmenší ve škol. roce 1930/31 - celkem 300 žáků. Také počet tříd se měnil v závislosti na počtu žáků, v průměru měla tehdy žižkovská reálka 14 tříd.

Potom přišla kapitola v dějinách školy nejtěžší-nacistická okupace. V  koncentračních táborech, na barikádách, v partyzánských bojích i na popravišti zahynuli 42 žáci a absolventi a 4 profesoři školy.

Za okupace v r. 1943/44 došlo k první velké změně v organizační struktuře školy. V souvislosti s rušením sedmitřídních reálek byla také žižkovská reálka přeměněna na osmileté Státní reálné gymnázium.

Po vydání zákona o jednotné škole v r. 1948 bylo na naší škole od roku 1950 zřízeno čtyřleté gymnázium pro mládež starší patnácti let. Původně mělo 8-9 tříd s 320 žáky. Počet členů profesorského sboru se pohyboval kolem dvaceti. Gymnázium se v této době dělilo o školní budovu ještě se 3. národní školou.

Ve škol. roce 1959/60 došlo k další významné změně spojením třetího stupně naší školy se třetím stupněm školy v Kubelíkově ulici (bývalé žižkovské gymnázium). Tím byl položen základ dalšímu typu střední školy-SVVŠ (střední všeobecně vzdělávací školy) s tříletým studiem. Tato zde existovala po dobu deseti let. Počet žáků se v této době pohyboval mezi 600 až 700, počet tříd kolísal od 16 do 20, počet profesorů od 40 do 50. Od škol. roku 1971/72 se stala naše škola čtyřletým gymnáziem.

Od počátku škol. roku 1994/95 začalo pak naše gymnázium jako první v Praze 3 přecházet na gymnázium víceleté, takže v současnosti dokončují u nás studium žáci čtyřletého i osmiletého  gymnázia.

Na závěr tohoto přehledu několik snad zajímavých údajů o počtu a složení žactva a učitelského sboru. Z počátku byl náš ústav pouze chlapecký, první dívka se objevila mezi našimi žáky až ve škol. roce 1908/9 a byla to privatistka Olga Barvířová. Ve škol. roce 1910/11 byly mezi žáky celkem tři dívky, privatistky /externistky/. Mezi řádnými žáky se objevily dívky až po r. 1918, po vzniku ČSR. Počet dívek na škole pak kolísal mezi 30 až 100, takže tvořily 10% až 20% žactva. Dnes tvoří dívky naopak asi 60% počtu žáků.

Zvýšil se také každoroční počet absolventů naší školy. Jestliže v prvních 50 letech trvání školy, tj. do r. 1947, absolvovalo ročně v průměru 44 žáků, činil v posledních letech tento počet 90 - 100 absolventů.

Také složení profesorského sboru se značně změnilo. Do r. 1947 působilo na škole celkem 435 profesorů, z čehož bylo pouze 58 žen /14%/, dnes mají naopak v pedagogickém sboru ženy převahu, mužská část kolísá kolem 20%.

V r. 1966 byla naše škola jako jedna z prvních v republice přidružena k systému škol UNESCO, díky tomu mohly být navázány kontakty s řadou zahraničních škol

Dne 1.10.2005 udělilo MŠMT škole čestný název Gymnázium Karla Sladkovského.