Seminář z psychologie rozvíjí, doplňuje a prohlubuje učivo z kvint a
prvních ročníků. Svým zaměřením mapuje zejména kapitoly z obecné
psychologie, vývojové psychologie, sociální psychologie a nezapomíná ani
na významné mezníky z dějin psychologie.
Seminář je určený studentům septim a oktáv jako jednoletý či dvouletý
studijní předmět, přičemž dvouleté studium lze ukončit maturitní
zkouškou.

Jeden seminář z každého pololetí je tradičně věnovaný návštěvě vybraného
divadelního představení, které je poté podrobeno společné reflexi s
ohledem na aktuálně probíraná témata, přičemž nejvděčnějším studijním
materiálem jsou v tomto směru pochopitelně psychodramata typu Kdo se
bojí Virginie Woolfové? či hořké komedie jako byla představení Happy End
či Tlusté prase.

Nedílnou součástí studia je také autorská seminární práce v rozsahu 3 až
5 stran, kterou poté student na semináři prezentuje.
Na semináři je vítaný jak student, který považuje psychologii pouze za
jeden ze svých mnoha koníčků, tak student, který uvažuje o studiu
psychologie na vysoké škole jako své celoživotní specializaci.

Proběhlé návštěvy divadelních představení s nějakým zajímavým psychologickým podkresem, který jsme v semináři společně reflektovali:
Tlusté prase (divadlo v Řeznické), dále představení Veterán (divadlo Rokoko), Želary (RKK), Hráči (RKK), Kdo se bojí Virginie Woolfové? (RKK), Markéta Lazarová (divadlo ABC), I LOVE MAMMA (ABC) či Happy End (RKK), občas pustím i nějaký zajímavý film, sledovali jsme například Pravidla lži (2006, režie Robert Sedláček) nebo dokument PROČ? (1987, režie Karel Smyczek), výjimkou nejsou ani návštěvy scénických čtení, kterými byly například Mléčné sklo (autor Marek Epstein) nebo Lidé, místa, věci (autor Duncan Macmillan).

Předpokládaný vyučující:  Mgr. Inka Slavíková

AKTIVITY

17.10. 2019 SEMINÁŘ Z PSYCHOLOGIE - představení Noc bláznů

Ve čtvrtek 17.10.2019 jsme se studenty (bývalými i současnými) navštívili v rámci psychologického semináře divadelní představení Noc bláznů, které se hrálo v divadle Rokoko.

Představení velice působivě stíralo hranici mezi tím, co je vlastně normální a co už ne. Hra nás zavedla do prostředí psychiatrické léčebny, ve které mladý nezkušený režisér inscenuje v rámci dramaterapie společně s tamními pacienty Mozartovu operu COSI FAN TUTTE. Léčebna se tak promění v divadelní zákulisí a její klienti v herce a operní pěvce. Jak moc dostane naše psychická a sociální identita zabrat, když ne všichni pacienti zkouší operu zcela dobrovolně? A už vůbec ne všichni dovedou hrát a zpívat? A jak se projeví síla a odhodlání této sociální skupiny vzhledem ke všeobecně převládající nervozitě z blížící se premiéry, navíc na pozadí nejrůznějších psychických poruch? Skutečně dokáže diváky spolehlivě uklidnit Mozart ve svěrací kazajce? Na tyto otázky jsme společně hledali odpovědi v Městských divadlech pražských.

Detail představení zde: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/206/noc-blaznu/.

Zdroj: Městská divadla pražská

25.4. 2019  Sociální psychologie, Beseda se Zdenou Filípkovou  - sociální pracovnice, metodička nízkoprahových programů pro ohrožené děti a mládež a také lektorku probačního programu pro mladistvé pachatele PROXIMA SOCIALE o.p.s., který zahrnuje mj. skupinová i individuální setkání a také zážitkové výjezdy.Paní Filípková hovořila o své práci velice zajímavě, beseda měla u studentů úspěch, nechyběla ani klasická skupinková práce. Pro případné zájemce více informací o paní Filípkové najdete zde: http://archiv.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=5381&comment=all&site=cas

Psychologie
Maturitní okruhy 2018/2019

1. Psychologie jako věda, základní psychologické vědy
2. Metody výzkumu psychologie
3. Determinace vývoje lidské psychiky – environmentalistická teorie
4. Determinace vývoje lidské psychiky – nativistická teorie
5. Determinace vývoje lidské psychiky – interakcionistická teorie
6. Etapy vývoje osobnosti podle Erika Eriksona
7. Etapy vývoje osobnosti podle Jeana Piageta
8. Poznávací procesy – vnímaní
9. Poznávací procesy – paměť
10. Poznávací procesy – učení
11. Poznávací procesy – myšlení
12. Emoční prožívání a psychická autoregulace – emoce
13. Emoční prožívání a psychická autoregulace – motivace
14. Emoční prožívání a psychická autoregulace – vůle
15. Strach, konflikt
16. Zátěžové situace, stres
17. Duševní hygiena, prevence stresu, řešení konfliktů
18. Sociální psychologie – člověk jako součást společnosti, socializace
19. Sociální psychologie – sociální skupiny
20. Sociální psychologie – sociální role a normy

 Studijní literatura:

Čepec,  J. a kol.: Vybrané kapitoly z psychologie a pedagogiky. Brno: VA, 2000.
Helus, Z.: Psychologie pro střední školy. Praha: Fortuna, 2003.
Vágnerová, M.: Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2004.

Dne 8. 2. 2022 jsme se studenty psychologického semináře navštívili divadelní představení TEROR od současného německého dramatika Ferdinanda von Schiracha ve Vršovickém divadle MANA.

O čem hra pojednává? Ve zkratce řečeno o tom, že terorista unese civilní letadlo, aby je navedl na fotbalový stadion a zabil tak 70 000 diváků. Ale jeden muž, vojenský pilot Lars Koch, měl odvahu a sílu jednat. Sestřelil letadlo a tím způsobil, že všech 164 cestujících zahynulo. Měl Lars Koch právo zabít 164 nevinných lidí? Existují v lidském životě situace, kdy je zabíjení správné? Jakou cenu má jeden lidský život? A jakou sedmdesát tisíc životů?

Divadelní představení TEROR mimo jiné velice působivým způsobem rozvíjí myšlenkový experiment tzv. "tramvajového dilematu", kdy člověk může či nemusí být osobně odpovědný za smrt jednoho jediného člověka, aby zachránil životy pěti dalších lidí. Sama o sobě je hra netradičně koncipována jako soudní proces s vojenských pilotem Larsem Kochem, kdy sami diváci v rolích porotců na závěr představení rozhodnou o jeho vině či nevině. 

Více na https://www.vrsovickedivadlo.cz/repertoar/teror/